Studium Védánty

Procvičování, téma 18

Íšvara jako příčina

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

  1. Co znamená, že Íšvara je příčinou vesmíru?

    Íšvara je příčinou uspořádání vesmíru i jeho materiálního projevu. Materiální příčina světa není oddělena od inteligentní, což vyjadřuje pojem abhinna-nimitta-upādāna-kāraṇa.

  2. Co znamená nimitta-kāraṇa?

    Inteligentní příčina, ten, kdo má znalosti a schopnosti potřebné k vytvoření a uspořádání následku (hrnčíř u nádoby). Íšvara je inteligentní příčinou celého světa (jagat), nejde však o lidské plánování přenesené na vesmír.

  3. Co znamená upādāna-kāraṇa?

    Materiální příčina, to, z čeho je následek vytvořen (hlína u nádoby, zlato u šperku). Vesmír nemá materiální příčinu mimo Íšvaru, Íšvara je proto i materiální příčinou světa (jagat).

  4. Co vyjadřuje slovo abhinna ve spojení abhinna-nimitta-upādāna-kāraṇa?

    Neoddělený. U běžného výrobku mohou být inteligentní a materiální příčina oddělené (hrnčíř a hlína), u vesmíru není žádná druhá nezávislá látka vedle Íšvary, tatáž příčina je inteligentní i materiální.

  5. Jakou roli má při projevení světa Mája?

    Závislý princip, díky kterému se projevují rozmanitá jména a formy (nāma-rūpa). Brahman ve spojení s Májou, tedy jako příčina vesmíru, se označuje jako Íšvara. Mája není druhá nezávislá skutečnost vedle Brahmanu.

  6. Čím se Íšvara jako příčina liší od běžného výrobce?

    Výrobce potřebuje materiál, který existuje nezávisle na něm, Íšvara žádný materiál mimo sebe nemá, proto je současně nimitta-kāraṇa i upādāna-kāraṇa. Příkladem je pavouk a síť (záměr i vlákno z vlastního těla). Příklad přibližuje neoddělenost příčin, ne skutečnou přeměnu, tu vylučuje výklad zdánlivé proměny (vivarta).

  7. Znamená materiální příčinnost, že se Brahman skutečně proměnil ve vesmír?

    Ne, projevení světa je vivarta, projev, při kterém se základní skutečnost sama nemění. Rozmanitost nāma-rūpa se projevuje prostřednictvím Máji a Brahman zůstává beze změny.

  8. Jak se vivarta liší od skutečné přeměny příčiny?

    Při skutečné přeměně (pariṇāma) se příčina mění v následek jako mléko v jogurt. Při zdánlivé proměně (vivarta) se formy jen projevují, nemají existenci nezávislou na Brahmanu a Brahman se nemění ani nedělí na části.

  9. Co přesně se při vzniku vesmíru projevuje?

    Nāma-rūpa, jména a formy dosud nerozlišené v příčinném stavu. Sṛṣṭi není vytvoření z ničeho, ale přechod z neprojeveného stavu do projeveného prostřednictvím Máji a celý projev závisí na Brahmanu.

  10. Jaký je vztah mezi Brahmanem, Íšvarou a světem (jagat)?

    Brahman je nezávislá skutečnost. Ve vztahu k Máji a k příčinnosti se označuje jako Íšvara, jagat je projevený soubor nāma-rūpa závislý na Brahmanu. Totožnost ātmā a Brahmanu vykládá až velký výrok (mahāvākya).

  11. Jaký omyl vzniká z představy Íšvary jako řemeslníka stojícího mimo svět?

    Činí z Íšvary jen inteligentní příčinu a nechává otevřenou otázku původu materiálu. Vše látkové patří k projeveným nāma-rūpa, Íšvara není bytost vyrábějící svět z vnějšího materiálu.

  12. Je každý jednotlivý objekt Brahman v doslovném smyslu?

    Takto jednoduše to říci nelze: objekty mají vlastní nāma-rūpa a empirické vlastnosti, které Brahmanu připisovat nelze. Brahmanu patří existence, která se v každém objektu projevuje jako „je“, jméno a forma Brahmanem nejsou. Přesný vztah rozebírá téma satyam-mithyā.

  13. Proč Védánta neučí stvoření světa z ničeho?

    Následek nevzniká z absolutní neexistence. Nāma-rūpa jsou před projevením v Máji v neprojeveném stavu a při sṛṣṭi se projevují, vesmír je projev závislý na své příčině.

  14. Je celý svět jedna božská hmota?

    Ne, to by z Brahmanu dělalo vesmírnou látku, která se skutečně rozdělila a proměnila. Podle učení o zdánlivé proměně (vivarta) zůstává Brahman nedělitelný a neměnný a rozmanitost nāma-rūpa se projevuje prostřednictvím Máji.

  15. Jak se postupně chápe Íšvara jako příčina světa?

    Ve třech stupních: Íšvara jako inteligentní příčina (nimitta-kāraṇa), tvůrce uspořádaného světa, potom i materiální příčina (upādāna-kāraṇa), protože před projevením nebylo nic mimo něj, a nakonec podklad (adhiṣṭhānam) jmen a forem, který se světem skutečně nestává (vivarta).

  16. Jak tři stupně chápání Íšvary souvisejí s metodou adhyāropa-apavāda?

    Nejprve se přijme představa tvůrce a materiální příčiny, potom se opraví. Třetí stupeň nepopírá svět ani Íšvaru jako jeho příčinu, popírá jen to, že by se Íšvara světem skutečně stal a že by ho některá podoba omezovala.

  17. Ztrácejí po pochopení třetího stupně předchozí stupně chápání Íšvary smysl?

    Ne, student může Íšvaru dál ctít jako osobu i jako celek světa. Ví ale, že žádná z těchto podob není skutečnou povahou Íšvary.

  18. Proč je pochopení Íšvary jako neoddělené inteligentní a materiální příčiny (abhinna-nimitta-upādāna-kāraṇa) důležité pro další studium Védánty?

    Odstraňuje představu tří nezávislých skutečností (svět, jeho příčina, jedinec) a připravuje rozbor satyam a mithyā. Teprve potom lze správně vyložit velký výrok (mahāvākya), jinak by ji student snadno chápal jako fyzickou totožnost jedince s vesmírem.

Zpět na témata