Studium Védánty

Procvičování, téma 16

Mája a tři guny

podle knihy Základy Védánty v otázkách a odpovědích

  1. Co označuje pojem Mája?

    Sílu Íšvary (śakti), ze které se projevuje svět jmen a forem (nāma-rūpa). Je anirvacanīyā, tedy mithyā: není skutečná v nejvyšším řádu skutečnosti, ale nelze říci, že vůbec neexistuje.

  2. Co znamená, že Mája je anādi?

    Nemá počátek v čase, nelze určit okamžik jejího vzniku. Přesto není druhou absolutní skutečností, její existence je vždy závislá na Brahmanu.

  3. Co znamená označení brahmāśrayā?

    Mája má základ v Brahmanu a nemůže existovat nezávisle na něm. Brahman není její složkou a jejími změnami se skutečně nemění, Mája nestojí vedle něj jako druhá skutečnost.

  4. Co znamená, že Mája je triguṇātmikā?

    Má tři guny: sattvu, radžas a tamas. Každý projev anātmā je obsahuje v různém poměru, ātmā žádné guny nemá.

  5. Co znamená, že Mája je jaḍa?

    Nevědomá, bez vlastní schopnosti poznávat nebo prožívat. Sama nepoznává ani nejedná a jako vše, co patří k anātmā, je sama poznávaná. Není tedy druhou vědomou silou vedle Brahmanu.

  6. Jaké dvě síly se Máji připisují?

    Sílu zakrývat (āvaraṇa-śakti), která odpovídá nevědomosti o skutečné povaze Brahmanu, a sílu promítat (vikṣepa-śakti), spojenou s projevením nāma-rūpa. Promítnutí předpokládá zakrytí, jako had předpokládá nepoznaný provaz. Obě patří Máji, Brahman se jimi nemění.

  7. Jaký je vztah mezi Májou a Sebe-nevědomostí (avidyā)?

    Mája se vztahuje k celku (samaṣṭi), je upādhi Íšvary a patří k vysvětlení projeveného vesmíru. Avidyā se vztahuje k jedinci (vyaṣṭi): je to Sebe-nevědomost, kvůli které se člověk ztotožňuje s tělem a myslí.

  8. Jak souvisejí guny s pravým Já (ātmā)?

    Guny náležejí Máji a oblasti anātmā. Tělo, smysly i mysl mohou být sattvické, radžasické nebo tamasické, ātmā žádnou z gun nemá, je guṇātīta.

  9. Proč se pěstuje sattva, když nepatří pravému Já (ātmā)?

    Sattvická mysl je klidnější, jasnější a způsobilejší k pochopení Védánty, pěstování sattvy je přípravou na poznání. Sattva však patří mysli, tedy anātmā, a mokṣa není výsledkem zdokonalení mysli, je to svoboda, která je skutečnou povahou ātmā.

  10. Jaký je vztah mezi Májou a Íšvarou?

    V objektivním řádu je Mája śakti Íšvary. Íšvara jí vládne, proto se označuje jako vládce Máji (Māyā-adhīśa). Jīva podléhá Sebe-nevědomosti (avidyā), nezná svou skutečnou povahu a je Máji podřízen (Māyā-adhīna).

  11. Jak Bhagavadgíta používá pojmy prakṛti a puruṣa?

    Význam určuje místo v textu: v sedmé kapitole aparā-prakṛti zahrnuje pět prvků, mysl, intelekt a ego (anātmā, oblast Máji) a parā-prakṛti označuje Vědomí. Také puruṣa může označovat vědomý princip, přesný význam závisí na konkrétním místě.

  12. V čem se Védánta liší od školy sánkhja v pojetí prakṛti a puruṣa?

    Nepřijímá je jako dva nezávislé základní principy. Nižší prakṛti závisí na Vědomí a Vědomí je jen jedno, sánkhja učí, že existuje mnoho vědomých principů (puruṣa).

  13. Jak se tři guny projevují v mysli člověka?

    Převaha sattvy jasností a vyrovnaností, radžasu aktivitou, neklidem a silnými touhami, tamasu otupělostí a pasivitou. Jejich vzájemný poměr se neustále mění.

  14. Je cílem duchovního života dokonale sattvická mysl?

    Ne, sattvická mysl podporuje śravaṇam, mananam a nididhyāsanam, ale všechny tři guny patří k anātmā a jejich poměr se mění. Cílem je poznání, že ātmā stojí mimo všechny tři guny.

  15. Znamená souvislost světa s Májou, že svět neexistuje?

    Ne, svět není naprostá neexistence ani halucinace, běžně jej vnímáme a má svůj řád. Pojem Mája ukazuje, že svět nemá nezávislou skutečnost, závisí na Brahmanu a jeho projevení je spojeno s Íšvarou.

  16. Má smysl odstraňovat nevědomost, když je Mája anādi?

    Ano, co nemá počátek, může mít konec. Rozhodující je Sebe-nevědomost jedince a tu Sebe-poznání odstraňuje, aniž je třeba znát její první okamžik. Máju jako sílu Íšvary ani svět neodstraňuje.

  17. Znamená „být guṇātīta“, že mysl už nemá radžasické stavy?

    Ne, guṇātīta označuje ātmā, které vždy stojí mimo všechny tři guny. Mysl dál patří k anātmā a její stavy se mění, Sebe-poznání znamená vědět, že nevypovídají nic o skutečné povaze ātmā.

Zpět na témata